2018/12  Čas = Peníze

Kompletní komentář k článku

2018 / 12   Překážky pro investory; Udržitelná logistika; Efektivní inventura skladu

Z obsahu čísla:
– Oldřich Loucký z firmy Rudolf Jelínek o skladování alkoholických nápojů
Téma: Udržitelná logistika
– IT: Inventura ve skladu s WMS
– Skladování: Efektivita nakládek a vykládek
– Benchmarking: Plachtové návěsy
– Žena v logistice: Jana Sálová, BOLTON CZECHIA
– Reportáž z kongresu SLOVLOG 2018

Původní a celý komentář k článku

 

Udržitelná logistika

Které ukazatele jsou nejdůležitější pro měření výkonnosti logistiky?

Již v definování klíčových ukazatelů pro hodnocení výkonnosti logistiky společnosti je cíleno na lokální výsledek jednotlivých oddělení jako je – co nejlevnější nákup, nejefektivnější výrobní proces a maximální uspokojení zákazníků. Ale mnohdy tyto jednotlivé cíle jsou ve vzájemném konfliktu a kontraproduktivní pro celkový výkon logistického toku.

S globalizací konkurenčního prostředí světového trhu, tlakem zákazníka na okamžitou dostupnost a potřeby pružné reakce na změny trendů či očekávání našich zákazníků, se stávají lokální ukazatele nedostatečné, jsou dlouhodobě neudržitelné a blokují pružnou reakci na potřeby zákazníků.

Z mého pohledu nejdůležitějším ukazatelem výkonnosti logistiky je “ČAS“ a jeho poměr mezi aktivitami přidávající hodnotu výrobku či službě proti celkovému času logistického toku. Pro vytvoření produktu zpravidla potřebujeme jen několik minut, ale trvá nám i několik měsíců, než jej spotřebujeme. Aktuálně jsou materiálové toky a zásoby řízeny očekáváním budoucí potřeby či očekávaným růstem prodejů. Důsledkem těchto očekávání je nadvýroba a neefektivní plýtvání všemi zdroji na produkt který možná ani nespotřebujeme.

Jen se rozhlédněte kolem sebe, kolik skladů a logistických center lemuje naše silnice. Jsou plné komponentů a hotových výrobků, které čekají na svou spotřebu či prodej.

Pokud bychom synchronizovali všechny účastníky našich logistických toků do jednoho taktu, kterým je skutečná spotřeba zákazníka, okamžitě dojde k zefektivnění materiálového toku a následné minimalizaci všech potřebných zdrojů včetně kapitálu blokovaného v zásobách.

Jak lze zajistit bezprostřední souvislost mezi měřením výkonových ukazatelů a reálným zlepšením fungování logistiky? (Tedy například když firma na základě tohoto měření zjišťuje, že její logistika nefunguje optimálně, jakým způsobem může „zjednat nápravu“?)

Již jedenáct let se specializuji na optimalizace materiálových toků a zefektivňování procesů jako celku. Vždy je prvním krokem revize a standardizace plánovacích parametrů, dodacích / výrobních lhůt a časů, počtu kusů v balení a minimálních objednacích / výrobních množství.
Vždy kalkuluji celý tok na úrovni každé jednotlivé položky a optimalizuji kapacity dodavatelského zdroje se všemi jeho položkami.

Následně optimalizuji velikost a četnost výrobních dávek dle očekávané či reálné spotřeby zákazníkem. Vyhodnocuji vliv přestaveb, velikost zásoby, dobu spotřebovávání zásoby a výši hodnoty blokované v zásobách. Všichni účastníci logistického toku pak společně pracují na kompromisním řešení, které bude efektivní a pružné v celostní principu řízení. Již v této fázi získáváme reálnou představu, jak bude výsledný tok účinný a koho jakým způsobem ovlivní.
Tato revize procesů se musí opakovat v pravidelných intervalech, protože požadavky zákazníka se mění a také se neustále zlepšují výrobní technologie.

Optimální nastavení logistického toku se vizualizuje v reálném čase mezi zákazníkem a jeho dodavatelem, tak aby se odstranila veškerá administrativa a zbytečná komunikace. Vždy musíme zajistit, že naše zdroje budeme využívat pouze na to co náš zákazník je aktuálně potřebuje. Celý tok pak funguje jako jeden organismus, který v případě zvýšené spotřeby zrychlí anebo v době krize zpomalí svůj tak.

Jako klíčový parametr mám nejraději “OBRÁTKOVOST ZÁSOBY“ na úrovni jednotlivé položky (celková roční spotřeba se vydělí průměrnou skladovou zásobou, výsledkem je číslo které nám sdělí jak dlouho zásobu držíme – 12/měsíc; 52/týden; 365/jeden den … ideálem je čas 1:1 s časem potřebným k vytvoření produktu). Výsledek bude vždy dynamicky odpovídat skutečné účinnosti našeho toku pro danou položku. (Varuji před použitím hodnoty v penězích, kdy vaše reporty ovlivní každá změna ceny komodit anebo i úspěšný růstu požadavků).

Obrátkovost zásob bychom měli znát jak u komponentů, tak i u rozpracované výroby a skladů hotových výrobků s cíleným vyhodnocováním všech výsledků jako jednoho celku.

To, že dostaneme zboží včas dle požadované termínu na objednávce, nemusí stačit k tomu abychom zachránili urgentní situaci u našeho zákazníka.

Jakou roli při měření a vyhodnocování parametrů výkonnosti v logistice hrají informační technologie? Které IT systémy či aplikace se v této oblasti využívají?

Informační technologie jsou nezbytnou součástí dnešního digitálního a internetového světa.
Dle mé osobní zkušenosti jsou ideálem tři úrovně řízení

  1. Základem je ERP systém, který je využíván k dlouhodobému plánování zdrojů, kapacit strojů, směnnosti, administrativní evidence a účetních transakcí.
  2. IKS e-kanban umožňuje okamžité plánování práce dle on-line situace u interních, a i externích zákazníků. Uživatelsky jednoduché plánování pomocí vizuálního prostředí, které eviduje a analyzuje každou jednotlivou transakci na úrovni vteřiny.
    Propojitelnost nezávislých a samostatných procesů s jejich vizualizací jako jeden celek. Reporty nám ukáží úzká místa celého toku a napomohou k jejich celkové optimalizaci.
  3. MES výrobní informační systém určený pro zefektivnění a cílenou optimalizaci detailů samostatných výrobních procesů v rámci interního prostředí společnosti.

Když se všechny tyto systémy správně propojí a nastaví, získáme absolutně flexibilní bezpapírový proces s dynamickým následováním zákaznických priorit a celostním nadhledem pro jeho nestálé zlepšování.

Možná také zjistíte, že s excelentním procesem řízeným zákaznickým taktem nepotřebujete drahé roboty ani další automatizované sklady!

„Předpověď je velmi obtížná, zvlášť pokud jde o budoucnost.“ (Niels Bohr)